Vztah k imaginaci, mocnosti světa a vesmíru, kterou nemůžeme ovládnout a znásilnit, je něco, o co pečovat můžeme, a to dnes a denně. Můžeme dávat a tajemně dostávat zpět. A přestože je výsledek nejistý a jeho podoba nepředvídatelná, přátelství s neznámým, tajemným a propastným je nakonec možná tím jediným vztahem, který přetrvá věky.

Jaké paralely se mísí v putování krajinou a historii myšlení? Jak se k putování může stavět rozum, cit, vnímání a intuice? A na jaké křižovatce se ocitl dnešní poutník světa?