PF 2023
8. 1. 2023
24. 4. 2021
S astro-psychologem Petrem Lisým jsme si povídali o současné době, o našem státě a podobě českého ateismu a spirituality. Jsme národem Husa, Komenského, Masaryka, Havla? Jak náš vztah k Jungově transcendentní funkci, spiritualitě, určuje podobu našeho veřejného života?
Český národ sám sebe občas nazývá ateistickým s jakýmsi podivným pocitem vychytralosti. Na nás si nevyzraje ani bůh. Vždy se umíme zorientovat, převrátit vše vzhůru nohama. Náš velikán Jára Cimrman by o své ne/skutečnosti mohl vyprávět. Hlubším zrakem v tom ovšem můžeme vidět jakési Hermovské kvality neuchopitelnosti. Nechceme možná nic moc přesně pojmenovat, protože to k naší spiritualitě nepatří. A je v tom jistá hluboká moudrost. Problém nastává tehdy, když jde do tuhého. Kapalná, merkuriální víra, nám protéká mezi prsty a my selháváme ve chvíli velkých střetů. V moderní historii jsme selhali v roce 1948, abychom se o 20 let později pokusili o nápravu. Jak to dopadlo víme. Ani oběť Jana Palacha nestačila na probuzení vedoucí k akci. S nástupem Klause, Babiše, Zemana se noříme do marasmu nemálo připomínajícího období normalizace. Možná nejde o života, ale… V kontextu doznívající (?) pandemie a klimatické krize se zdá, že dobré časy už byly. Ne nadarmo se v pozadí našeho povídání s astrologem Petrem Lisý objevuje postava Cheiróna, nevyléčitelně zraněného léčitele. Možná, že nás doba opravdu vyzývá k tomu otevřít rány a jít s kůží na trh, do veřejného prostoru a aktualizovat to trochu zázračné dědictví Václava Havla. Ano, toho Havla, který do Prahy v devadesátých letech dokázal přilákat nejednu osobnost duchovního i kulturního života a do svých posledních chvil byl v jakémsi intimním duchovním souznění s Jeho Svatostí Dalajlamou.
Můj rozhovor s Petrem Lisým nad horoskopem Československa a Česka si můžete prohlédnout zde
1. 4. 2021
Aktivní naděje není vírou, že to dobře dopadne. Není vírou v nějaké nejasné lepší příští. Je to naděje opřená o spojení se Zemí a spojení s vnitřní skutečností každého z nás, která je jen zdánlivě skryta v našem pomíjivém těle.
S Miluškou Hazuchovou jsme se snažili v diskuzi pro Městskou knihovnu v Praze zachytit klíčové vzkazy klíčové knihy pro dnešní dobu. Kniha Aktivní naděje ekofilosofky Joanny Macyové a psychiatra Chrise Johnstonea je vizionářská i velmi praktická. Podtitul knihy mluví za vše „Jak čelit zmatku dnešní doby a nezbláznit se?“ Reflektuje výzvy současného světa a nabízí cestu, která obnovuje spojení se Zemí i sebou samými, s našim vnitřním prožitkem síly, která nepochází pouze z nás samotných a tím je „nevyčerpatelná“.
Rozhovor si můžete poslechnout zde
12. 2. 2021
Domov je něco, co nosíme v sobě, čím vytváříme bezpečí a krásu svého nejbližšího okolí. Domov je způsob jak pečujeme o svět. Domov je způsob, jak být připraven na příchod toho, co na první pohled domovem není, co může být Cizincem, neznámou silou, která k nám dnes a denně, ve dne i v noci vstupuje. Zvána, či nezvána. Domov může být nedobytnou pevností i místem nečekaných setkání s Hosty.
Měl jsem další možnost mluvit v magazínu Balanc rádia Wave. Tématem byl domov a to, jak nám COVID naznačil jeho hodnotu.
Rozhovor si můžete poslechnout zde
5. 2. 2021
Kniha Větší než velká výzva vyšla po dlouhých časech zrání jako pokračování stejnojmenné výstavy. Vystavuje nás zcela zásadní otázce smyslu utrpení. Kniha se určitě nepokouší odpovědět, doufám ale, že aspoň trochu naznačuje.
Když jsem zhruba před šesti lety dostal nabídku, výzvu, abych napsal něco k fotografiím onkologicky nemocných dětí připravovaných pro výstavu, poměrně rázně jsem ji odmítl s tím, že k tomu není co dodat. Ty fotografie jsou tak silné, že mi přišlo zbytečné je nějak komentovat. Díky důslednosti Aleny Skřipské a naší propojovatelky Marty Štastné jsem se s touto výzvou ale přece jen pokusil popasovat. Jedné noci jsem se probudil, zíral na ty fotografie a najednou se „to“ stalo. Ty texty mohou vypadat jako inspirované Biblí či jinými náboženskými texty, ale pro mne vycházely přímo ze srdce a z těch obrazů. Jak jinak se člověk může srovnat s takovou bolestí, než sám sestoupit do Podsvětí. Někam, kde není bolest, nespravedlnost, někam, kde cítíme povahu věčnosti i když ji neumíme uchopit.
Když jsem pak výstavu viděl, cítil jsem, že je to ono. Ty obrazy a texty k sobě patří. A pak se zrodila myšlenka přenést je do knihy. Všichni mě od toho odrazovali a dlouho, předlouho to vypadalo, že to asi opravdu nemá smysl převádět do knižní podoby. Poslední pokus jsem učinil tak, že jsem je poslal Martinu Reinerovi a to díky tomu, že jsem ho mohl trochu osobně poznat, nějakému anonymnímu člověku už bych to nebyl schopen nabídnout. Říkal jsem si, že pokud mi i on řekne, že to nemá cenu, vzdám se. Měsíc se nic nedělo. Bylo to kolem vánoc 2019 a já tu věc v klidu a smíření se pohřbil. Hned v prvních dnech ledna 2020 mi ale Martin napsal. Už už skoro mazal tu knihu z plochy své obrazovky počítače, ale asi nějak instinktivně a zodpovědně nechtěl hodit do koše něco, o čem neví co to je. A tak přišla velkorysá nabídka knihu udělat.
Celé to ale trvalo rok, nesmírně dlouhý rok, díky viru a dalším okolnostem. Díky několika nadšencům, kteří se rozhodli věc podpořit i finančně tak kniha opravdu vytištěna byla. Je krásná a bolavá současně. Do fyzicky malého díla, ještě menšího, než je naše tělo, se totiž musela vtěsnat všechna bolest světa, všechno to neuchopitelné napětí, které vzniká tím, že se rozhodneme přijít na Zem, že se bez záruky pustíme do toho rizikového podniku, kterým je život sám.
Knihu si můžete koupit zde: Větší než velká výzva
3. 2. 2021
K vlastnímu tělu se často chováme jako k přírodě. Bereme si, co chceme, a nehledíme na následky
V prvním únorovém Balancu Rádia Wave jsem si s Petrem Petrem Bouškou povídal o úloze těla v dnešní psychoterapii a o tom, proč je tělo tak důležitým tlumočníkem klíčových životních výzev dnešní civilizace.
Rozhovor si můžete poslechnout zde: O řeči těla v psychoterapii
14. 11. 2020
Představení knihy Aktivní naděje s Lenkou Kubelovou, Hanou Bernardovou a Miloslavou Hazuchovou. Příjemný večer o praxi, kterou dnešní svět potřebuje jako sůl.
Jedno z míst, kde dlouhodobě působím, je Nadace Partnerství. Rok 2020 mi zde umožnil začít spolupracovat na zajímavém programu re-Generátor. V něm chceme podporovat aktivní a uvědomělé občanství, které ve světle současných krizí nabývá na významu. Krásně se nám nabídla možnost začátek projektu propojit s představením knihy, která je pro uvědomělý aktivismus přímo určená. Autoři Joanna Maycy a Chris Johnston s velkým pochopení, citlivostí a zažitou praxí propojují pocity současného pesimismu a beznaděje se schopností prožívat vděčnost, jinak promýšlet svou vlastní identitu, moc a seberealizaci a tím aktivně vstupovat do evoluce se svým jedinečným darem. O tom všem jsem si povídal se zástupkyní nakladatelství Alferia Lenkou Kubelovou, Hanou Bernardovou, která knihu přeložila do češtiny a Miloslavou Hazuchovou, která praxi aktivní naděje přímo vyučuje.
Moje povídání s temito ženami si můžete poslechnout zde: Aktivní naděje
Samotnou knihu si můžete koupit zde: Objednávka knihy
14. 11. 2020
Dialog nového příběhu s Pavlem Stercem, člověkem, jehož hned tak někam nezařadíte, vždy vám trochu uteče za hranici.
Poslední z dialogů nového příběhu v divokém roce 2020 bylo povídání s Pavlem Stercem. Pavel prokázal, že není jen umělec a pedagog, ale velmi renesanční člověk, pro kterého je překračování hranic každodení výzvou. Pavel mimo jiné jako pedagog odnaučuje své studenty příliš ulpívat na nálepkách toho, co považujeme za umění, výzkum, vědu nebo politiku. Tvoří tak laboratoř nového příběhu nejen se svými studenty. Vychází z budov a výstav do veřejného prostoru v tom nejširším slova smyslu.
Dialog si můžete prohlédnout zde: Hranice hranic
27. 10. 2020
Už vlastně šestý rozhovor z našeho pásma přemýšlení o jiné představě našeho světa. S Luckou Smolkovou nejen o klimatické krizi.
Lucce se někdy říká česká Greta. Lucka je velmi přemýšlivá dívka, která si klade důležité otázky a nedělá si tím život rozhodně jednodušší. Lucku bylo prostě fajn pozvat na další z Dialogů nového příběhu, protože Lucka ho bude tvořit. Rozhovor s Lucií Smolkovou si můžete poslechnout zde: Mladýma očima
19. 10. 2020
Diskuzní setkání v centru Platan, aneb jak napsala jedna z posluchaček, „když se potká tělo, rozum a srdce“ …. a já bych dodal duše.
Díky nově vzniklému centru duševního zdraví Platan, které se zabydlelo v brněnské Káznici, se podařilo dát dohromady zajímavé hosty, kteří pečují různým způsobem o naši duši. Společně se představili a následně diskutovali ekopedagožka a terapeutka Miloslava Hazuchová, psycholog a terapeut Roman Hytych a farářka Sandra Silná. Kroužili jsme kolem toho, jak vystihnout a popsat charakter dnešní doby, jaké tato doba přináší výzvy a jak tyto výzvy ustát s klidem v duši nebo alespoň se schopností obnovovat její regenerativní schopnosti. Duši jsme spíš zrcadlili než definovali, věčnosti jsme se jen lehce dotkli a zaznělo i pár velmi konkrétních rad jak dnes neztratit hlavu a srdce.
Diskuzi si můžete prohlédnout zde: Krize, regenerace, spiritualita
3. 10. 2020
Další z Dialogů Nového příběhu s Vladem Lobotkou se věnoval tomu, jak je neustálá změna přítomna ve všem, co se kolem nás odehrává.
Další z Dialogů Nového příběhu jsem vedl s filozofem Vladem Lobotkou. Vlado doposud přeložil knihy Richarda Tarnase Vášeň západní mysli, Klima – nový příběh Charlese Eisensteina a Kvantové otázky Kena Wilbera. Sám napsal knihu Cesta k zjednotenému kozmu. Tyto knihy si můžete objednat zde . V dialogu se věnujeme jak tématům souvisejícím s knihami, tak i jeho studiu v California Institute of Integral Studies v San Franciscu. Vlado přemýšlí komplexně, historicky a v souvislostech.
Dialog si můžete poslechnout zde Žít změnu
21. 6. 2020
Kniha Sny a podsvětí je výjimečná tím, že se soustřeďuje na sen. Krouží kolem něj a kolem snového světa, ale tímto způsobem vlastně zespodu – protože z podsvětí – nahlodává systém psychologie a psychoterapie. Hillman nás svým jazykem zavádí za hranice denního světa, do intimity příšeří, melancholie a odvážného a radikálního přemítání, protože jde o přemítání ve viditelné blízkosti zásvětí.
James Hillman je nepřehlédnutelnou postavou západní psychologie a psychoterapie. Nyní, když vychází jeho stěžejní dílo Nová vize psychologie, má český čtenář jedinečnou příležitost nahlédnout do způsobů a kořenů Hillmanova myšlení v celku – chtělo by se říci systému, ale neřeknu to. Jeho vize ale probleskuje všemi knihami a ponořit se do jedné z nich může být dobrou průpravou na tu dechberoucí a radikální vizi, jejíž průvan nám může odnést leckteré jistoty, o které se opíráme. V tomto článku se nořím do jeho knihy Sny a podsvětí zde:Co nás učí sny
14. 6. 2020
Třetí ze série Dialogy nového příběhu v brněnské Káznici, tentokráte s Hankou Bernardovou nejen o knize Krásnější svět je možný, naše srdce to ví, kterou přeložila.
V červnu jsme v brněnské Káznici pokračovali sérii rozhovorů, které jsme nazvali DIALOGY NOVÉHO PŘÍBĚHU. Chceme je věnovat sbírání a propojování střípku toho, čemu Charles Eisenstein a řada dalších myslitelů říkají příběh znovuspojení, spolubytí ap., jako příběhu, který má nahradit dosavadní příběh oddělenosti. Jde o spojení se sebou, se svým tělem, pocity, emocemi, ale také o spojení s druhými, blízkými, přírodou, neživými bytostmi… Jinými slovy by se to dalo nazvat probouzení se do Duše světa/Anima Mundi. Je trochu příznačné, že jsme neplánovaně začali tématem smrti a umírání. V době virové pandemie to ale nakonec bylo téma více než aktuální. S Bohoušem Binkou jsme nehovořili přímo o smrti, ale byla tak nějak nadosah, ve stínu. Ve stínu klimatické krize, která nás ohrožuje na mnoha úrovních života. S Hankou jsme témata krize a nouze doplnili o vizi. O vizi krásnějšího světa, který není postaven na naivní iluzi, že vše je vlastně v pořádku a není třeba nic dělat. To jiné či „nové dělání“ má ale možná hodně jiný rozměr než to, na co jsme obvykle zvyklí v setrvačnosti mechamismu „popis problému – hledání příčin – jejich odstranění“. Víc než o odstraňování je nový příbeh o tvoření nového. Poslechněte si ty střípky nového zde Krásnější svět
14. 6. 2020
Druhý ze série Dialogy nového příběhu v brněnské Káznici, tentokráte s Bohuslavem Binkou o společnosti trápící se chronickou horečkou sebe sama.
V květnu jsme v brněnské Káznici pokračovali sérii rozhovorů, které jsme nazvali DIALOGY NOVÉHO PŘÍBĚHU. Chceme je věnovat sbírání a propojování střípku toho, čemu Charles Eisenstein a řada dalších myslitelů říkají příběh znovuspojení, spolubytí ap., jako příběhu, který má nahradit dosavadní příběh oddělenosti. Jde o spojení se sebou, se svým tělem, pocity, emocemi, ale také o spojení s druhými, blízkými, přírodou, neživými bytostmi… Jinými slovy by se to dalo nazvat probouzení se do Duše světa/Anima Mundi. Je trochu příznačné, že jsme neplánovaně začali tématem smrti a umírání. V době virové pandemie to ale nakonec bylo téma více než aktuální. S Bohoušem Binkou jsme nehovořili přímo o smrti, ale byla tak nějak nadosah, ve stínu. Ve stínu klimatické krize, která nás ohrožuje na mnoha úrovních života. Rozhovor si můžete poslechnout zde Vnitřní klimatická nouze.
30. 4. 2020
První z plánované série rozhovorů Dialogy nového příběhu v brněnské Káznici s Kateřinou Černou Grofovou o společnosti vnímavější vůči smrti a umírání.
V dubnu jsme v brněnské Káznici zahájili sérii rozhovorů, které jsme nazvali DIALOGY NOVÉHO PŘÍBĚHU. Chceme je věnovat sbírání a propojování střípku toho, čemu Charles Eisenstein a řada dalších myslitelů říkají příběh znovuspojení, spolubytí ap., jako příběhu, který má nahradit dosavadní příběh oddělenosti. Jde o spojení se sebou, se svým tělem, pocity, emocemi, ale také o spojení s druhými, blízkými, přírodou, neživými bytostmi… Jinými slovy by se to dalo nazvat probouzení se do Duše světa/Anima Mundi. Je trochu příznačné, že jsme neplánovaně začali tématem smrti a umírání. V době virové pandemie to ale nakonec bylo téma více než aktuální. Kateřina Černá Grofová je odvvážná a otevřená žena, která se tématu věnuje už řadu let a tak byl rozhovor velmi výživný. Poslechnout si ho můžete zde: Smrt jako rádce
10. 3. 2020
Stav planety, globální změny klimatu a zánik přírodního světa přinášejí řadě lidí pocity smutku, úzkosti a bezmoci. V tomto dokumentu se společně s ostatními zamýšlím nad tím, jakým vzkazem je tento žal pro naši dobu. Z mého pohledu je to zpráva Těla Země a její nemoci. Lék je samozřejmě komplexní, zatím neznámý a radikální. Nedej se – Environmentální žal
19. 2. 2018
O paralelách a vztazích mezi světy politiky a přírody.
„…ať už naše volba bude jakákoliv, je vysoce pravděpodobné, že chaos, který si sami zvolíme, bude jiný než ten, který si posléze zvolí nás. Neboť z chaosu nevzniká pouze nový homogenní řád, ale i antichaos, který může mít formu zcela nepravděpodobného jiného života“. (Mirek Vodrážka)
Dlouhodobou inspirací k uvažování o povaze demokracie, která by byla ukotvena více v přírodě a která by byla více v souladu s přírodou, je mi kniha Tomáše Škrdlanta Demokracie přírody (ke stažení ZDE).
Jeho slova mi dala vizi: „…člověk musí aktivně a reflektovaně, vědomě, iniciovat ve své uměle vytvářené společnosti proces, který jednou, dostane-li opravdu příležitost, bude žít svým vlastním životem“. Každá správná vize je v něčem přesahující, vyzývající, nenaplnitelná a tím inspirující. Uspořádání a životaschopnost přírody je výzvou pro životaschopnost lidského soužití. Ochrana životního prostředí, respektive její selhávání, je výzvou pro hlubší prozkoumání toho, kde se naše vnitřní a vnější příroda nepotkává.
Na svém blogu píši o věcech, které povznáší duši jednotlivce, páru nebo společenství. Píši zde i o trápeních, kterými duše prochází, abychom si ji více uvědomili. Píši o tom, jak je možné, abychom tvořili svět, který nám dává smysl, ve kterém se cítíme jako doma.
Miluji poezii a její jazyk chápu jako schopnost dostat se zkratkou k nitru obrazů a dějů. Proto zde občas můžete narazit na mé verše.
Miluji rána. Tichý a ještě nedotčený svět je mou velkou inspirací ve svých obrazech a zvucích. Řada mých fotografií a textů je ránem inspirovaná.
Pro Český rozhlas Vltava píši Ranní úvahy, které si můžete poslechnout zde: Audioarchiv ČRo Vltava.