Známá a současně kontroverzní brněnská kavárna Tři ocásci chtěla pomoci řešit zapeklitou situaci. S jistou nadsázkou by se dalo říct střet kultur. Kavárna si velmi brzo získala velké množství příznivců, alternativců nejrůznějšího směru, kteří obvykle mají blízký vztah k přírodě a sociální spravedlnosti. Samo o sobě vypovídá už to, že je to kavárna veganská a družstevní.

Jejich aktivismus se z kavárny přeléval i do okolního veřejného prostoru. Na ulici Gorkého postupně budovali záhonky, postavili nástěnku a přinesli do ulice život ve formě zahrádky, hudebních produkcí a dalších aktivit. Ne všem se to ale líbilo. Někomu vadily málo upravené záhonky, jiným hluk hudebních produkcí, někomu veřejně deklarovaná vstřícnost vůči uprchlíkům.

Během několika setkání, která Tři ocásci svolali, jsme se v dialogu zaměřili na několik oblastí. Šlo zejména o podobu ulice, řešení zmíněných záhonků, odpadkových košů, sběrných nádob na odpad a pochopitelně způsob a intenzitu parkování. Tři ocásci si spolu s místními obyvateli během setkání vyjasnili několik věcí. Je výhodné být v úzkém a nejlépe osobním kontaktu s volenými zástupci (v tomto případě zastupiteli městské části). Jde o rychlý zdroj informací i přímou cestu k řešení konkrétních problémů. Je dobré netlačit na pilu. Jako nositel nových myšlenek mohu ovlivnit, stejně jako naštvat řadu lidí, důležité ale je, aby nastal skutečný dialog, v tomto případě s těmi, kteří ulici denně využívají. Vynikajícím posunem v celé věci tak byl vznik uličního výboru (ano zní to hrozně, ale vymyslete něco lepšího), který už neovládli “neomarxisté” z ocásků, ale obyvatelé ulice Gorkého. Ve stejné době byli Ocásci sice z ulice nedobrovolně odstěhováni, zbyla zde ale spřízněná cukrárna a pár obyvatel, kteří si uvědomili, že podobu ulice a život na ní mají alespoň částečně ve svých rukou.