Začalo to přímo skvostně. Strategické plánování pro Česká ženská lobby. Já, moje kolegyně a zhruba 20 dalších žen. Pro mne v jistém smyslu hrdinek pohybujících se mezi mantinely ryzího aktivismu i pregnantního výzkumu. Obojí naše ženy (i naši muži) potřebují. Stejně jako si uvědomit, že náš jazyk není neutrální, ale ani neměnný!

Podobně fascinující a potřební jsou pro mne také třeba zahradní terapeuté nebo pěstounské rodiny. Bylo mi ctít být u toho, když se Lipka zahradní terapeuty snaží dávat dohromady a sdílet ten meziprostor, který každý známe z různých kontextů. Klasická „čistá“ povolání přestávají odpovídat době, a tak se dostáváme do meziprostorů, se kterými si neví rady stát, sponzoři, ale moc dobře jim rozumějí naši klienti a prostě dávají smysl. No a co se týče pěstounských rodin, tam se název organizace, pro niž jsem pracoval shoduje s hlavní zprávou, kterou jsem si odvezl: Děti patří domů.

Ti z Vás, kdo mě znají z prostředí participačních procesů více urbanistického ražení, mohu uklidnit. Neopustil jsem jej. Stále pracuji pro Kancelář architekta města Brna (KAM). Vedle toho jsem stihl facilitovat pro Mnichovo Hradiště, Olomouc, Zábřeh, Modřice, Králíky, Prahu 3 a 4, brněnské Královo Pole aj. Poučení? Poptávka po participaci roste. Moc se nedaří dělat průběžně a důkladně. Není to vždy zlá vůle politiků nebo úředníků. Nutné vícenáklady finanční i personální nároky způsobují, že se participační procesy chystají na poslední chvíli a nedotahují s pečlivou důsledností. Ale abych nebyl jednostranný, občané „to“ také nedávají „zadarmo“ a zachovat konstruktivní podobu debat je někdy opravdovou facilitační výzvou.

Jako facilitátor mám občas možnost předávat své zkušenosti na seminářích. Letos například pro MAS Slavkovské bojiště, Moravský kras a Bobrava.

I v roce 2017 jsem se facilitačně dotýkal tématu, které nás takříkajíc všechny přerůstá. Klimatické změny jsou zde a města jako Praha, Brno, Plzeň, Litoměřice a další se na ně snaží připravovat například díky Czech Globe.

Pohybuji se hodně v Brně a i díky společnosti EDUTICA jsem měl možnost být i v kuchyni Strategie Brno2050. Kreativní, výživné, komplexní, hodně vidět na veřejnosti. Doufám, že se strategie nakonec dobře uvaří a Brňanům budou chutnat její dílčí chody.

A dvě velké konference! Architektura dětem mě jenom utvrdila v tom, že naše školy rozhodně netrápí nedostatek potřebných předmětů, ale schopnost učit svět nazírat ve své komplexnosti i velmi praktické, každodenní rovině. Není moc věcí, které naše prostředí ovlivňují tak silně a nevratně, jako ulice, kterými procházíme a domy, ve kterých žijeme!

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a její 22. konference byla přehlídkou každodenní snahy nenechat zeleň, bez které opravdu žít nemůžeme, převálcovat našimi civilizačními výdobytky. Názorná ukázka toho, že bitva nebo možná určité hraniční situace, z nás dostávají opravdu to nejlepší.

A ano, jako pokračující student výcviku Procesově orientované práce pod supervizí začínám pracovat jako terapeut. Rodinné příběhy, vztahové konflikty, hledání smysluplného povolání a další výzvy sdílím s těmi, kteří si mě našli.

A vyhlídky na rok další? Kromě práce pro KAM a terapeutických sezení například pokračování spolupráce s Nadace Via na Místo kde žijeme, vzdělávání pro NESEHNUTÍ i Magistrát města Brna a taky s Vámi! S Vámi?